Dá se přežít únor?

18.2. 2009 - 156.den z 365

5.jednoruký den

Tahle otázka mě napadla ve 3hodiny ráno, kdy se Martinka vzbudila s příšerným kašlem a chvílemi vypadalo, že vykašle i plíce. Zkusila jsem všechny osvědčené chvaty... z ložnice jsem dokonalým vyvětráním vytvořila mrazák - no a po hodině se podařilo taknějak pokračovat ve spánku.
Ráno jsme zašly k paní dr. Máme tašku léků... to snad ani nemůžeme všechno naráz aplikovat!
Odpoledne jsem pořídila fotku stopy "péřový krok" ;-)

Opět přišla za Majdou asistentka Maruška. Ještě jí nezačal letní semestr, tak slíbila, že bude chodit pomáhat. Jupíí! :-)
Martinka vytemperovala na 39°C, tak to nám zas slibně začíná vyhlídka na klidný večer.
Vlk se dal do vaření další netypické speciality. Dostali jsme od strejdy megapytel brusinek. Obrovských! Já je jím jentak- na hrsti, ale Vlk pořád zkouší, jak by se daly nevšedně zpracovat. Našel si nějaký recept- a takhle to vyrobil: kuře s nádivkou s jablky nacpanými brusinkami a mandlemi.

Úžasné - nevycházím z údivu!?...

Takže večeře byla luxusní, Martina jíst nechtěla, ale v koupelně spustila, že má hlad. Dostala jen polívku... a jak to dopadlo? Za chvíli byl celý obsah žaludku mezi námi- ale všude!! Takže po dobré večeři generální úklid, vytírání, praní všeho včetně bačkor ... ještěže mi nepob... tu sádru. Zítra jdu na chirurgii, tak si nedovedu představit, co bych k tomu na vysvětlenou říkala...
Únor se asi zlobí, že jsem o něm kdysi nepěkně psala. A já si na tom trvám. Letos budu ráda, když ho všichni přežijeme ;-)