Vlasy

22.2. 2009 - 160.den z 365

9.jednoruký den

Nevěřili byste, kolik problémů vám rázem vyvstane, když máte najednou k dispozici o jednu horní končetinu méně. Nejsem například schopna sama se učesat, jednou rukou si nedám skřipec, ani nestáhnu vlasy do ohonu gumičkou, ani si je sama neumyju.
Mytí se chopil Wlk. Pravděpodobně zjistil, že se mi touto procedurou může za ledascos pomstít ;-) Mytí hlavy mám tak spojeno i s potápěčským výcvikem :-)

Mnohem působivější je však procedura česání. Netušila jsem, jak složité může být vytvoření zcela jednoduchého účesu. Do této kreativní činnosti se občas zapojí i babička... v každém případě, když míjím zrcadla v chodbě, nestačím se divit těm kreacím. Pokaždé si připadám, že jdu na karneval :-) No ale nezbývá, než si dodat odvahy a vyrazit do ulic ...
Zde na autoportrétu je zachycen zlomek jednoho výtvoru. Po celodenním nošení se mi podařilo si zvyknout na pevnost účesu ;-)

Jinak neděle nicmoc. Každý máme svoji nemoc. Bohužel začala marodit už i Majda, což je vždycky pohroma, protože i obyčejná viroza jí může vyvolat kritický stav dýchání. To mě děsí nejvíc. Soustavně děti pronásleduju s odsávačkou - decentně tomu říkáme "vyluxovat nos od nudlí". Martina u toho řve jak tygr, Majda neprotestuje. V lékárně pravidelně necháváme sumu za všelijaké modafeny, paraleny, kloktadla a sirupy- a to vše bez valného účinku :-(