Léčba smíchem

V úterý ráno se  Majda vzbudila a nebylo jí dobře. Měla teplotu - 37,5 a naříkala, že ji bolí ten vpich a nohy. Tak jsem nebyla daleka toho, že mi klepne.
Povolala jsem ze zálohy na hlídání  babičku. Martinka totiž chodí v úterý dopoledne na plavání a měli závěrečnou hodinu. Babička se nabízela, že by to NĚKDY chtěla vidět, tož dostala šanci. Nečekanou, ale o to srdečnější ;-)
Odvezla jsem je do Lagoonu do Letňan. Seznámila babičku se systémem ukládání věcí, sprchování, obouvání, sušení vlasů a krmení dětí. 2x jsem předvedla systém zamykání a odemykání skříněk. (takový ten zámek, kam vhodíte desetikorunu, zamknete- a při odemčení se vám mince zase vrátí).
Hodila jsem pár kontrolních otázek, abych prověřila spolehlivost hlídače :-)  a odjela domů k Majdě.

Asi za hodinu se rozezněl mobil. Na displeji bliká nápis "babička". No, to nevěstilo nic pozitivního.
S hrůzou přijímám hovor a snažím se o klidný tón hlasu: "No, copak, mami, co se děje?"
Babička rozzuřeně: "Prosimtě, nemám boty. Někdo mi  tady ukrad boty!!!" 
(Bleskne mi hlavou, v jakých botách babička šla /tvrdila, že jsou POHODLNÉ/ a říkám si v duchu, že snad jen sociálně velmi slabý občan by toužil takovou obuv míti doma, byť zdarma ... )
Tak se snažím ji zklidnit: "Mami, kdo by ti je bral. Podívej se pořádně...!
"No, co já. Já boty mám. Martince je někdo UKRAD!!"
"Jak je mohl někdo ukrást, když byly zamčené ve skříňce?? Nebo ne? "
Babička udiveně: "Ve skříňce? Tak tam tedy nic nebylo."
"Mami, jdi se tam podívat. byla to skříňka číslo 58. "
Babička dotčeně: "No, počkej tedy, dojdu tam. .... (lamentuje, že snad není slepá a blbá, jak si pořád myslím...) "Aha, nojo, jsou tady! Jo, když ty to taky strčíš takhle dozadu, si myslíš, že jsem bystrozraká... No tak už  ahoj, my jdeme s Martinkou ještě do TESCA." / to už z hlasu byla patrná nervozita, že je zdržuju od jejich programu/
:-))

Smích asi opravdu léčí. Majda se v posteli chechtala. Pak jsme si poslechly CD "Ze života lepší společnosti" = povídky Škvoreckého namluvené O. Havelkou (nemají chybu!! :-) ) ... a odpoledne  jsme z teploměru nevyrazily víc než 36,4 :-)). Jupíí!
Babička se vrátila obutá a spokojená. Vítaly jsme je s Majdou pokřikem:
"Tak co vy, husy, jdete bosy?" :-)

.. naštěstí nešly ;-)

Uf, to byl zas den...

8 komentářů:

Gabro řekl(a)...

Ty babičky :-DDD.

Jitka Neradová řekl(a)...

Babičky dobíjejte přesně. Sice mimo, ale napadl mě zrovna tenhle iracionální titul.ALe zasmála jse se pořádně. Hned je mi líp:-)

Aya řekl(a)...

Téda to je skoro jako bych s Martinkou byla já. Já jsem totiž většinou na veřejných místech totálně ztracená. Moje máti si poradí se vším.
Ale příběh super. A jsem ráda, že se Majdě ulevilo. Pozdravuj ji.
Jo a to CD neznám. Ale zkusím sehnat, dík za tip.

Miška řekl(a)...

Wlčice jsem ráda,že je Majdě dobře a Martinka,že mohla jít na plavčo s babičkou.
Moje holky budou mít už jen jednu babičku.V nemocnici mi leží maminka a čekáme kdy odejde...má otravu v těle ,srdíčko jí selhává...na vánoce tu s námi nejspíš nebude.

Anonymní řekl(a)...

Dentra: Tak jsem si ještě z domova z postele četla spoustu Tvých příspěvků, abych zjistila, co se u vás všechno událo za tu dlouhou dobu, co jsem vás neviděla... a tedy... Klobouk dolů! Máš můj velikánský obdiv, že při tom všem zápřahu stíháš ještě psát paměti ;o).
P.S.: Doufám, že smích léčí také bolavá kolena..., usmívám se tu na monitor od ucha k uchu :o)

Marci řekl(a)...

Tak já si na místě babičky živě představuju Slávka. Včera marně hledal Nikči čisté tepláky...,Nikol se nachechtala-píšeme si po ICQ.
Ta teplota byla reakce v rámci normy...

Anonymní řekl(a)...

Petr je včera naočkovaný proti prasečí chřipce a zatím neměl ani teplotu ,ruka trošku bolí.

Andrea řekl(a)...

Tak uf, hlavně že je Majda ready.a bábí perlila, to je fakt:-)))