Koncert Radůzy

2.11. 2010

Dopolední seance ve škole mě rozhodila natolik, že jsem úplně zapomněla, že na večer máme lístky na Radůzu! Žila jsem v domnění, že "až zítra"...

Radůzu můžu poslouchat téměř vždy. Vlastníme všechna její CD- poctivě kupujeme originály ;-) Poslední "Miluju vás" mě oslovilo moc. Miluju její češtinu. Rýmuje slova, která pomalu upadají v zapomnění "... a svou mordu smočím ve fjordu..." a pod.), je originální a líbí se mi moc, že texty mají vždy nějakou myšlenku.
Písně na posledním albu jsou poznamenány tím, co prožila, nejsou nikterak veselé, ale mají "co říct"...

Zdařilá je i   grafická úprava CD. Radůza se nerada fotí, což vždy v úvodu koncertu zahlásí a důsledně na tom trvá. Fotky na bookletu jsou tedy výhradně z jejího rodinného alba- a jsou krásné.


Koncert se konal v divadle Gong (je bezbariérový!) a bylo vyprodáno. Díky nějakému zmatku nám pořadatel přečísloval sedadla, a my se nečekaně ocitli v 1.řadě!  Konečně dneska nějaké milé překvapení!! ;-) 
Radůza vystupovala s kapelou. Myslím, že neexituje hudební nástroj, z něhož by nevyloudila libé tóny. Někdo hold umííí!! :-) Užili jsme si to parádně.
Jako vizitku přidávám alespoň text písně Rixum pix.

Rixum pix

Co ještě přijde, ach, co mě ještě čeká
co mi osud ještě na hřbet naloží
když projdu vsí, každej pes na mě štěká
spáči se buděj ze sna, vrtěj na ložích

Dřív jsem se ptávala, proč svoje věrný stíháš
a nejví ty, nad něž není věrnějších
teď si myslím, že nás jako růže stříháš
zbavuješ zplanělých poupat včerejších

®:
Možná mi kabát vztekem příliš načich
a moje boty nikdy neviděly vix, ba jó
až přijdu domů, tak se zeptám našich
proč mě to pořád nutí klít, jó, rixum pix


Život mě taví ve vysokejch pecích
a jak ta ocel vyjdu pevně kalená
ani smrt nesrazí mě k zemi, přeci
jen k modlitbě dals mi kolena

®: ...

mezihra: Cmi, Fmi, Cmi,Fmi, As, Fmi, Cmi,G,Cmi

®: ...

A tak se vztekám, kaju, rouhám, klamu
okouším ze ctnosti i z neřestí
hora touhy, s níž jsem přivázaná k lanu
ta příčinou byla všech mých neštěstí

Ta da da dádá...



Radůza stojí za pozornost a koho neosloví její písně, může zkusit alespoň pohádkové 2CD „O Mourince a Lojzíkovi"... 

Tak nakonec ten náročný den krásně skončil. Svoje dojmy jsme s Wlkem šli ještě rozebrat do příjemné pizzerie, zapili všechny  dnešní nechutnosti výborným italským vínem a noční MHD jeli domů.

1 komentář:

LenkaS řekl(a)...

Tu první řadu jste si zasloužili po takovém bojovném dopoledni. Radůza je taky naše.