Budu všude kolem tebe

15.3.2016

"Budu všude kolem tebe" = splněný slib v mikrodivadle Kampa.


Za spolupráce Dlouhé cesty a Ivety Duškové (a celé řady dalších osob) vznikla divadlení hra, která nabízí téma velmi nevšední a psychicky náročné- vhled do života maminek, které přežily svoje děti.

Představení tvoří čtyři prolínající se příběhy, jejichž hlavními hrdinkami se staly samy pozůstaké matky- tedy herečky-amatérky. Na počátku hry se všechny čtyři ženy smějí, tančí a sní o krásné budoucnosti, o rodině a o dětech... jejich příběhy se prolínají v okamžiku, kdy navždy ztrácejí svoje děti.



Během představení pochopíte, že nezáleží na tom, jakým způsobem dítě ze života odešlo- ať už to byla autonehoda, sebevražda či vážné onemocnění, žádná maminka se už nikdy nezbaví vzpomínek, úvah a zvláštních stavů mysli, která člověku nedovolí zapomenout a zcela nevyzpytatělně reaguje na různé podněty všedního života.  

 


 Maminky i nadále musejí žít, slavit Vánoce, pracovat a taky se radovat a smát...  několik dní v roce se pro ně stane sotva snesitelnými, protože data narozenin, svátků či toho nejčernějšího dne nikdo z paměti vymazat nedokáže. 

 


Iveta Dušková zpracovala těžké téma velmi originálním způsobem. Ono tedy není moc s čím srovnávat, ale toto pojetí, jednoduchá scéna a skvěle zvolená hudba (díky Petra Bílková) a přesně odhadnutá délka představení myslím svědčí o tom, že si paní Dušková má skvělé nápady a umí je dobře realizovat. Baví mě její pohlížení na život.




I  druhá premiéra dopadla výborně! Bylo  vyprodáno, na konci představení se dlouze a hlasitě tleskalo, nechyběly slzy dojetí i smutku


a velké poklony a kytice patřily především hlavním představitelkám. 

Na závěr diváci ještě zhlédnou několiaminutový dokument, co všechno předcházelo tomu, než se hra dostala na jeviště. Skvělá terapie pro dokreslení atmosféry a rozptýlení smutku.


Další repríza se koná 13.4.2016 - opět na Kampě. 
Divadlo Kampa má bezbariérový přístup.


3 komentáře:

Anonymní řekl(a)...

Markéto,
potřebuji poradit. Mám kamarádku, které se na konci minulého roku oběsil syn. Myslíš, že by představení po takto krátké době bylo pro ní vhodné? Neumím si tu bolest vůbec představit a chtěla bych jí nějak pomoct, je to ale tak těžké když já svoje děti mám vedle sebe.
Díky za tvůj názor, tohle prostě může zodpovědět jen někdo, kdo to prožil:-(
K.

wlcice řekl(a)...

Podle mého je na takové přdstavení pro kamarádku po takovém zážitku brzy.

Určitě můžu doporučit web Dlouhé cesty - www.dlouhacesta.cz - tam je i spousta příběhů, tím je asi lepší začít. ČLověk si najde to, co je mu blízké - popř. má Dlouhá cesta i laické poradce- lze si vybrat podle místa bydliště a také podle toho, jakým způsobem o dítě přišli. I to je mnohdy velmi důležitým kritériem a cenným zdrojem potřebných informací.- to je můj názor.

Anonymní řekl(a)...

Markéto, moc děkuji za názor a odkaz na stránky. Moc si toho vážím. Zkusím jí na ně nějak šetrně nasměrovat. Od té doby, co jsem přišla na radu, se další kamarádce zabil syn při autonehodě:-( Je toho kolem už nějak moc:-(